Faleš: 1. Léčka

27. února 2015 v 15:38 | Capriolina |  Archiv povídek

Jedná se o překlad první kapitoly povídky Falsity (autor Just A Penniless Writer, zdroj https://www.fanfiction.net/s/2273802/1/Falsity). Za beta-read děkuji Pet Holly.

Hned úvodem je třeba poznamenat, že Trelawneyová to vše předpověděla. Ovšem její vize byla tak absurdní, že se jí nikdo neobtěžoval věřit. Nepřesvědčily je ani přesně odpovídající kousky skládačky, které na sebe nenechaly dlouho čekat. Jednoho dne při schůzi personálu těsně před koncem války letmo zmínila, že Lucius Malfoy je k čemusi odsouzen. Všichni okamžitě předpokládali, že tedy potká svůj osud v bitvě. Ona ale byla neoblomná a tvrdila, že tomu tak není.


"Ne, ne, ne… Pan Mafoy je odsouzen milovat tu, již nenáviděl… přežije jen, aby byl opovrhován. Mé vnitřní oko jej vidí žít svůj život v průměrné domácnosti," pronesla svým obvyklým ležérním hlasem.

Minerva se počala smát. Nakonec představa Lucia Malfoye v průměrné domácnosti se s největší pravděpodobností rovnala právě jeho nejčernější noční můře. Zvláště pak v případě, že by ji musel sdílet s někým, koho kdysi nenáviděl.

"Ona bude příčinou jeho zkázy i spasení…" pokračovala Trelawneyová zarputile.

"Kdo?" zeptal se Albus s výrazem pobavení a zvědavosti.

"Slečna… Grangerová."

Celá společnost se dosyta nasmála, zatímco ji durdící se Trelawneyová s rozhořčením opustila. Prohlásila, že místní negativní energie škodí jejímu vnitřnímu oku. Když se všichni ostatní později toho večera odebrali do svých domovů, již na zmíněnou věštbu úplně zapomněli. Neměli ani tušení, že už tehdy se události pěkně pozvolna dávaly do pohybu.


O osm měsíců později…

"Slečno Grangerová, pokud byste se ráčila posadit, mohli bychom začít s otázkami," řekl bystrozor s falešnou uctivostí.

"Mé jméno," opáčila s medovým úsměvem, zatímco se uvelebovala na nabídnutém místě, "je Madam Malfoyová."

"Vzhledem k tomu, že okolnosti vašeho údajného manželství jsou stále ve fázi vyšetřování, budete během této schůzky oslovována jako slečna Grangerová," odpověděl jí bystrozor.

"V pořádku. Ovšem až nakonec vyjde najevo, že ani já, ani můj manžel jsme neudělali nic špatného, budu očekávat vaši omluvu."

Ledový nádech schovaný pod kabátem respektu v přihlížejících vyvolal cuknutí. Vždy věděli, že je tato mladá žena schopná podobného tónu, ale nikdy se jim ještě nepoštěstilo být jeho přímým cílem. Ovšem zoufalé časy volají po… a tak dále, a tak dále. A tato situace skutečně vyžadovala vysvětlení. Albus si tiše povzdechl. I přes Minerviny horlivé protesty začínalo být stále jasnější, že Hermiona nebyla pod žádným nátlakem.

"Víte, proč jste dnes tady, slečno Grangerová?" pokračoval bystrozor rozpačitě.

"Předpokládám, že vděčím včerejšímu článku Denního věštce, který poměrně neslušně oznámil můj vztah s manželem."

"Správně. Vzhledem k pochybné minulosti pana Malfoye a jeho neustálým protestům proti lidem vašeho původu, jsou zde jasné nesrovnalosti. Sporný charakter vašeho vztahu vede Ministerstvo k dohadu, že jste pod nátlakem. Co mi můžete k těmto obviněním povědět?"

"Směšné. Naprosto směšné. Nemáte žádné legální právo mne zde držet a vehementně protestuji proti uvěznění Lucia. O minulosti mého manžela jsem věděla mnohem dříve, než jsem se s ním romanticky zapletla. Možná vám uniklo, že jsem to byla mimo jiné právě já, kdo byl v minulosti notně zapojen do odhalení mnoha jeho prohřešků."

"A i tak byl zbaven všech obvinění a nikdy nebyl stíhán za svou účast na aktivitách smrtijedů."

"Ano."

"A jak jste na to nahlížela, jak jste se cítila?"

"V té době… mizerně. V té době jsem byla přesvědčená, že si zaslouží shnít v Azkabanu. Nevěřila jsem ani na okamžik, že se změnil."

"A co váš názor změnilo?"

"Dala jsem se s ním do řeči."

"To stačilo?"

"Uvědomila jsem si, pane, jak bylo pošetilé si vytvořit názor, aniž bych nejprve měla všechna fakta."

Tiché obvinění naplnilo studený vzduch. I skupinka z Bradavic, přítomná, aby mohla dosvědčit její příběh a podpořit přátelskou atmosféru, sebou škubla.

"Dobře, slečno Grangerová, poskytněte nám tedy fakta. Pro začátek jak se vůbec přihodilo, že jste se s panem Malfoyem dala do řeči?"

Nepohodlně se na židli zavrtěla a bystrozor se toho s požitkem chytil.

"Slečno Grangerová?"

Její chladné chování rezignovaně opadlo a všem najednou připomněla onu dívku, již znali, nikoli rod, jejž reprezentovala.

"To je jediná poněkud pochybnější část příběhu."

"V jakém smyslu, slečno Grangerová?"

"Protože tak trošku zahrnuje menší vydírání."

Ozvalo se všeobecné zalapání po dechu.

"Ale," rychle pokračuje, "to bylo všechno dracovo vinou."

"Skutečně?"

"Lucius o ničem nevěděl. Jsem přesvědčená, že to bylo poprvé v jeho životě, kdy nebyl připraven."

"A jak to víte?"

"Protože ho to vše velmi zahanbilo, když zjistil pravdu. Dříve, než budu pokračovat, vyžaduji kouzelnou přísahu, že nedojde k publikaci žádné ze zde uvedených informací."

"Ano, ano. Pokračujte, slečno Grangerová."

"Vše to začalo dva měsíce po poslední bitvě. Nutně jsem potřebovala jistý lektvar a nebylo možné, abych o něj požádala. Rozhodla jsem se ho tedy sama vyrobit. Ovšem některé z přísad nebyly okamžitě k mání v Prasinkách a vzhledem k hustému výskytu Smrtijedů v okolí mi nebylo povoleno navštívit Příčnou ulici. Nutnost mě dohnala k uzavření určité dohody."

***

Nebylo pochyb, že Draco Malfoy miloval svého otce. I poté, co Lucius sebe a svou rodinu odstřihl od Temného pána, stál Draco po boku Malfoye seniora. U jeho matky tomu tak ovšem nebylo. Ta využila ohrožení osobního bezpečí jako záminku pro získání dlouho vytouženého rozvodu. Nicméně jakkoli Draco svého otce miloval, nelíbilo se mu, co se z něj postupně stávalo.

Čas strávený v Azkabanu zanechal tohoto muže s nočními můrami, s něčím, co nikdy dříve nezažil. Ukončení podpory Voldemortova hnutí mu pak přidalo úzkostné epizody a jemný třes. Když ho opustila Narcissa, dala pořádnou ránu jeho sebevědomí, co se týče vzhledu a sexuální zkušenosti.

Netrvalo dlouho a Luciem Malfoyem cloumala pořádná krize středního věku. Draco vůbec nebyl potěšen. Nakonec v těžkých dobách, jako byla tato, musí být Malfoy neochvějně nad věcí už jen proto, aby se neocitl ve společenském vyhnanství. Poslední dobou začínalo být poněkud obtížné si vynutit respekt, a to i bez otcovy snahy malicherně zahodit i poslední známky dobrého vzhledu. Mladý Malfoy mu dovolil se v jejich sídle schovávat celý rok. Bylo to tak určitě bezpečnější. Nicméně nyní, když je Voldemort po smrti, tentokrát skutečně po smrti, očekával, že se jeho otec znovu připojí ke kultivované smetánce.

Lucius se na této věci odmítl jakkoli podílet.

Ovšem patriarchovy narozeniny se blížily, chyběl už jen týden a Draco spřádal plány. Jestliže se Lucius sám nesebere, donutí ho. A jaký je nepochybně nejlepší způsob něčeho takového dosáhnout? Přece obstarání striptérky. Ovšem kvalitní tanečnice bylo těžké sehnat. Mnohé si po konci války uvědomily nesprávnost svého chování a hledaly méně pochybná zaměstnání. Také bylo velmi obtížné exotickou tanečnici najmout v průběhu školního roku a utajit ji jak před všeobecnou populací, tak před vlastním otcem. Nijak by nepomohlo, pokud by bylo překvapení prozrazeno a ani pokud by zbytek společnosti mlel o dalším skandálu rodu Malfoyů.

Když ho tedy Hermiona po večeři oslovila a vypadala, že by byla schopná zaprodat i vlastní duši, skočil po nabízející se šanci. Poté, co ji nonšalantně odvedl do prázdné třídy, počal vyjednávání.

"Co chceš, Grangerová?" zeptal se bez okolků. I když zakopali válečnou sekeru a uzavřeli příměří, v žádném případě se nekamarádili. Byl pouze jejím občasným dodavatelem nezákonného zboží.

"Kůži z hřímala a prášek z rohu jednorožce."

"Že by mnoholičný lektvar?"

"Můžeš mi to obstarat?"

"Co budeš dělat, když řeknu, že ne?"

Nečekaně sebou škubla a jemu bylo okamžitě jasné, že je něčemu na stopě. Její důvody pro přípravu mnoholičného lektvaru se zdály být více než zajímavé, ovšem rýsovalo se i něco ještě lákavějšího.

"Mám své zdroje," pokusila se odpovědět co nejkryptičtěji.

"Už jsi ho někdy dělala," odtušil lstivě jako pravý Zmijozel.

Nervózně se ošila a on věděl, že ji dostal.

"Hm, pokud se nemýlím," pomalu převaloval slova v ústech," tak jediné další místo v Bradavicích, kde je možné tyto ingredience sehnat, je Snapeův sklad… ale to ty už víš, že?"

Dostala tik v oku. On se vítězně zašklebil.

"Fajn, co chceš?" přešla přímo k jádru pudla.

"Udělej pro mě jednu… službičku a já ti dodám ty ingredience a udržím tvoje tajemství týkající se soukromé zásobárny ředitele mé koleje."

"Jakou službičku?"

"Pověz mi, Grangerová, co víš o striptýzu?"

***

"Takže vy tvrdíte, že pan Draco Malfoy využil svých styků, aby nelegálně získal přísady do lektvarů za účelem donucení vaší osoby k provedení vystoupení pro Lucia Malfoye ve večer jeho čtyři a čtyřicátých narozenin?"

"Ano, pane. Zeptejte se přímo jeho, pokud si to chcete ověřit."

"To uděláme. Byla byste tak hodná a vysvětlila nám, z jakého důvodu jste tak nutně potřebovala tyto specifické ingredience?"

"Jednalo se o dárek pro přítele."

"A to by měl být kdo přesně?"

"To bych si ráda nechala pro sebe."

"Z jakého důvodu? Koho chráníte, slečno Grangerová?"

"Sexuální praktiky mých přátel nejsou tématem tohoto setkání. Mělo by být dostačující uvést, že můj postup byl zcela legální, chování oné osoby taktéž a já odmítám pošpinit její dobré jméno jen, abych potěšila vaši vulgaritu."

"Chovejte se slušně, slečno Grangerová, nebo vám budeme nuceni podat veritaserum."

"Tím byste riskovali pouze mé protesty. Mám nejen vliv, ale nyní i prostředky, abych zajistila, že již nikdy nebudete pracovat. Nepokoušejte se mě testovat, bystrozore Bliley. Jaká je vaše další otázka?"

"Co se stalo toho večera, kdy měl pan Malfoy narozeniny?"

***
"Jsi připravená?" zašeptal Draco, když spěchali dlouhou chodbou směrem k tunelu, jenž vedl ven z bradavických pozemků, kde se poté mohli přemístit.

"Ano. Tvůj balíček jsem dostala ve středu. Děkuji ti za ty podklady a za čas k přípravě."

"Budeš to potřebovat."

"Co tím myslíš?"

"Můj otec pozval pár přátel na drink."

"Pár přátel?" zeptala se pohrdavě.

"Dobře, pár bývalých pochybných známostí, jež mohly mít nějaké vazby na Pána zla."

"To znamená, že…"

"Se budeš svlíkat před pokojem plným perverzních, starých chlapů zběhlých v mučení."

"Tohle všechno jen pro kůži z hřímala?"

"Vždycky můžu říct Snapeovi, že mám nějaké zajímavé informace…"

"Ne! Udělám to. Jen si myslím, že je to hloupé, toť vše."

V tu chvíli se Malfoy zastavil a podíval se na svého komplice. I v tlumeném světle své hůlky mohl vidět, že práce, kterou si dala s nalíčením tváře, nebyla marná. Byla poměrně hezká, když se snažila. Nemluvě o tom, že i když byla pro jeho osobní vkus příliš malá, tak si byl jistý, že jím dodané svršky pro zvýraznění jejích přírodních krás, ji učiní více než vhodnou pro zrak jeho otce. Nebyla krásná či neodolatelná, ale kdyby Lucia braly tyto přednosti, tak by zvedl zadek a vydal se za Narcissou. Ne, Grangerová vypadala přesně tak, jak bylo třeba: lákavě přístupně.

"Není to hloupé," pronesl pevně, "otec neopustil to zatracené sídlo od léta po pátém ročníku. Jen prostě potřebuje, aby mu někdo, nejlépe mladého a ženského rodu, věnoval trochu pozornosti a dostane se z toho. Jsem si tím jistý."

"Nikdo mě nepozná?"

"Trochu tě přeměníme, než se přeneseme. Věř mi, ani já si v žádném případě nepřeji, aby můj otec zjistil, že jsem přivedl mudlovskou… striptérku. Máš jediné štěstí, že byl nucen zrušit ochranné kouzlo na detekci nečisté krve."

"Skvělé," zamumlala marně.

"Bude to fungovat. Teď pojď, jdeme pozdě."

Dvojice dorazivší do Malfoy Manor tak úplně neodpovídala té, co se proplížila skrze chodby Bradavic. Draco, precizně vyšňořený do svých nejarogantnějších a nejblýskavějších rób, doprovázel dívku, jež se pod svými přičarovanými černými loknami a modrými duhovkami chvěla ve zlé předtuše. I blonďatý mladík, který provedl "Kouzlo nepoznatelnosti", jen stěží pod převlekem rozeznal Hermionu.

Samozřejmě ji však musel chytit amok, když zmínil, že by kouzlem upravil i zbytek jejího těla. Její sebevědomí nemělo zase až takovou výdrž. Na druhou stranu bylo jeho údělem brzy zjistit, že ve skutečnosti ani nic podobného nepotřebovala. Spolu s ním se na tomto objevu podíleli i všichni ostatní přítomní.

"Otče, tohle je…"

"Helen," zašvitořila svůdným hlasem plným sebevědomí, kterým ve skutečnosti v tu chvíli vůbec nedisponovala.

"Je mi potěšením vás poznat, pane Malfoyi," počala a zachytila očima pohled muže před sebou. Jemný úsměv, slibující všechny možné druhy povyražení, výsledek mnoha hodin nacvičování před zrcadlem, a natažená ruka splnili svůj účel.

Lucius, jemuž byla po poměrně dlouhou dobu odepřena dámská společnost, okamžitě uviděl příležitost. Zapnul tedy svůj šarm, dlouze Helen políbil na hřbet ruky a poté ji s nepatrným spokojeným úšklebkem odvedl mezi hosty. Draco se cítil jako král. Zaujal pozici v křesle a čekal, až si půjde Hermiona odpracovat své ingredience do lektvaru.

***

"Takže vy jste v přestrojení doprovodila pana Draca Malfoye do hlavního sídla jeho rodiny s úmyslem poskytnout panu Luciu Malfoyovi a jeho známým povyražení?"

"Jsem přesvědčená, že přesně to jsem právě řekla."

"Kdo byl na tomto shromáždění přítomen?"

"Je to nutné?"

"Potřebujeme četné svědky událostí oné noci. Nuže, slečno Grangerová?"

"Budou čelit nějakému trestu za svou přítomnost na večírku?"

"Pokud nebude zjištěno, že by události toho večera nějak porušovaly zákon, tak ne."

"Bývalý ministr Popletal, McAllister Freely, Spontaneous Patterson, Garold MacFullond," odmlčela se. Poté s povzdechem dodala: "A Severus Snape."


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.